Inkoustové oči

Lásko tělem omamná,
hledím do tvých posměšků.
Ruce prázdné jen tichý splín.
Věnuj mi tvé já.
Pohled do očí malého smutku.
Píše domů.
Nevidí nic jen inkoust,
černá kaňka na bílém papíře,
černá skříňka na dně moře.
Sanice umělých zubů koušou do srdce.
Co se děje, má drahá? Slyším ticho.
Prkna v podlaze vržou jak srdce.
Milovat znamená smích.
Však kdo by sám sobě se smál?
Copak se to děje?
Hvězda padá do vody?
Nestihla splnit tajné přání.
Svět stal se slovem.
Svatý stal se kacířem.
Nůž podlehl korozi v másle,
Nemůže dál, tak si přál
Sluneční paprsky chladí rány,
Měsíc tajně si paprsky přál.