smutná doba

Život tvůj plyne, den míjí den
tak trochu monotónní někdy zdá se být
do ranní šedi vyprchává sen
kterej se ošklivej chtěl asi narodit

to jsou ti hosti, známí a nevítaní
co tebe samého tam v nitru někde dole
rádi tě připravují i o tu radost snění
a ty víš, že zas to bude a zas jen bolet

proč je to všechno někdy tak šedivé
člověk má pocit, že nemůže to změnit
ano je to tak, jen neříkej jémine
asi každej prostě musí si tím projít

nakonec, ale na tom všem nejhorší snad
proklaté je jedno malinké zjištění
no právě jak člověk sám si všechno udělá
tak okolí a všichni ho za to ocení

abys´ tomu všemu utek, musíš asi jediné
moc neohlížet se zpátky na to co stalo se
najít si svou malou radost tady dole
a prostě se jen těšit z ní, ať je to co to je

…. třeba z malování, těch co máme rádi, nebo z milování .