Mezi..prostor..

V meziprostoru,
kde na pomezní hranici,
své jediné duševní spojnici,
stojíš-a rány duše hojíš...
A budoucna se bojíš..
Držíš v rukou opratě rozhodnutí,
a krk ti svazuje oprátka,
jsi jen ta,co pořád váhá...

Vzpíráš se myšlenkám šťastných zítřků,
necítíš se být tou vyvolenou..
Krok zpátky se nedá-s nohama zalitýma v betonu..