vyhlídková...

ve větrném turbanu
procházím
po dračím hřbetu
strmých hor
pohrávám si
s kouzlem pravděpodobnosti
roztočené rulety
a čekám jestli padne
červená nebo černá
jako čokoládová figurka
s grimasou překvapení
když zapadne
mezi ozubená kolečka…

sbírám všechny sny
do igelitových pytlů
a pořád něco přebývá
přitom uvnitř projíždí
osamělá lanovka…

hledám bílá místa
kam ještě myšlenka nevstoupila..
hledám důkazy pod ledem
jestli vůbec žila
jestli pod sopečným kráterem
vůbec existuje zlatá žíla…

prohlížím si sám sebe
v kaňonu
ztracené metropole
kde v prázdných palácích
živí volají mrtvé...

vysílám signály
tepovou frekvencí
a přijímám inspirace odjinud...

posílám šifrované mapy
s tajnými kódy
tichou poštou
a vítám zjevení odnikud...

vím zahrávám si
řemeslník lapálií
ve hříčkách maličkostí
nezvedený žák
v rituálech strachu
u boku sluneční dýku...

turista po hvězdách
s tmou po kapsách
plnící se prachem světa
na cestách světla...