AŽ KE HVĚZDÁM

o

Mlčím
Proměny světa mi splývají
v podivnou kamufláž uniformit
Formy jsou bez hranic
Vědomí drcené na drobné střepy
jako po havarii skla limuzín
bez protestu vyklízí svůj prostor . . .

Ano Charlesi
měl jsi pravdu
Už zůstává jen obloha
s obrazy oblaků . . .

Mlčím . . .
Proměny světa mi splývají
a já se snažím přebrodit tu stoku
tam na druhý břeh . . .
Odtamtud chtěl bych jít tím známým svahem vzhůru
až do oblaků . . .
až ke hvězdám . . .

o