. . . SAMOTO . . .

o

Samoto
chovaných smutků
v ošatce dnů
věrná souputnice stáří

Sychravá objetí
mrtvého domu
odkud slýchávat bylo tóny Novosvětské
i Malou noční hudbu
štěbetání dětí
štěkot trikolorní kolie
vše zalito vůněmi rozkvetlých jabloní
a potom i jejích plodů
bloudím svou pamětí
a naslouchám kostelním zvonům
po nedělní mši

Samoto chovaných smutků
zůstáváme tu už jenom my dva spolu
má věrná přítelkyně . . .

o