Maminka

Maminka

Maminko moje, ty jsi mě vyvedla,
z díry černé, kde zapomenuta jsem byla.
Ta díra, kde vloženo dítě je,
když nepotřebné se narodí.

Smutno mi bylo a tety mé
mi nechtěly lásku dát, byť snaha byla.
Leč spousty nás takových, lítalo kolem jejich sukně,
žadonilo o pohlazení, milé slůvko.

Pak přišel den, kdy ve dveřích jsi se zjevila,
ztuhla jsem a štěstí mnou projelo.
Vrhla jsem se Ti do náruče a ty mě objala,
slova nebyla nutná, lásku jsme k sobě pocítily.

Maminko, přišla jsi pro mě?
Ptám se svýma dětskýma očima,
a ty mě pohladíš a odpovídat nemusíš.

Teď mám domov díky Tobě, moje maminko,
mám lásku Tvou, mám kde žít.
Ač nejsem z Tvé krve narozená,
Tvá láska je bezbřehá, nikdy jsem nepocítila,
že nejsem Tvá.

Maminko moje jediná na světě,
děkuji Ti za Tvou lásku,
jsi pro mě všecko, všecičko,
moje maminečko.