Cesta do říše mrtvých

Oddělen s realitou
na sklonku věků
na míru rakev šitou
a slzy z breku

čekáním na Godota
chvíle si krátím
na cestě bez života
divně se klátím

dvě mince pro Chárona
tam a pak zpátky
až skončí diaspora
zadními vrátky

permici do Podsvětí
co nesmím ztratit
propustku ze zajetí
když se chci vrátit

no a pak bohabojně
pro jekot duší
jak van Gogh dobrovolně
řežu si uši

strach nemá velké oči
jen velké nože
se smíchem klidně močí
krev na mé lože

na cestu zpět už asi
nezbudou síly
pro štěstí spadlé řasy
mi upálili.