Smůla, osud, příčina

Nadávám na smůlu na osud na lidi na všechny jenom ne na příčinu
bláhový kašpárek ze sirek v láhvi
míval jsem bláhovou nádhernou páchnoucí vidinu
míval jsem; a život vzal ji

krákorá havránek na plotě na trávě na seně v lukách
krákorá v tom zimním kraji
planoucí pochodeň hlas jeho puká
tříští se v ozvěně v stáji

Ti černí valaši co jsou v ní řetězem přikuti na vždy
ti černí ořové, stínové oblaky z dáli
zpívají na pohřbech průvodech ďáblovy vlády
a mosty za sebou zas bez cudu pálí.