cesta?

Nevykvetlá květina,
dnem, nocí se protíná,
v zemi nikoho,
klopí zrak,
už zase je tu
- ten temný mrak!

Krůpěje potu,
ze strachu rána,
neplač už - nejsi tu sama -
do země zabořený pohled
tam, kam nikdy jsi nedohléd,
tam - usíná bolest

Pár bodlin v srdci,
plešatý květ,
falešný úsměv - stesk -
co mám ti povědět?
PRAVDU!
Tak mi ji ukaž, kde se skrývá...

Nepoznané city,
život s dotěrnou múzou,
na hřbetu nosící,
za sebe se stydící
- předsudky
...hm, možná

Bod mrazu a ranní rosa,
další den, kdy půjdu bosa,
bez kompasu
snad, jen do Cansasu
s nadějí, marnou,
mé pocity prahnou!

Uvadlá květina,
jenž nikdy nezrodila se,
usíná upadle na břehu cesty,
mezi zapadlými městy,
- Radostí a Smutkem -
pomíjivě...