Čaroden

Zlověstný vítr?
Ne, jen vánek,
co promění studené dny
v ještě studenější.
Stromy se mu poddávají.
Přináší zvěsti?
Změny?
Vypadá tak zle
a přeci jemně.
Čarokrásno.
Mraky.
Plné napětí
plují oblohou.
Zaplňují na ni prázdné místo.
Jako mořské vlny.
Vlní se.
Bouří.
Pohlcují.
Ve víru se toči.
Stahují se.
Vidím to snad jenom já?
Sním? Ono se mi to
zdá?
Nezdá.
Lidé kolem mě jen spěchají.
Nemají čas na zázraky.
Ani na čarosen.
Barvy pohltily celé nebe.
Poskakují.
Je zatmění slunce
i zatmění dne.
Je to možné?
Zlená záře.
Polární.
Prší.
Voda smývá špínu z cest.
Mlha
se prochází ulicemi,
objímá mosty.
Odchází.
Paprsky.
Světlo.
Znova je den.
Perly v pavučinách.
Volání.
Skrze řídnoucí mraky.
Skrz lidi.
Skrz domy a město
slyším volání
čistého světa.
Povznesená teď můžu
začít znova.
Jako bych měla křídla.
Jako by všechno mělo křídla.
A to jen proto,
že jsem,
jen na okamžik
zažila
čaroden.
Věříš mi?
Věříš?