ranní chvilka

...

ulice vychladlé,
s kroky myšlenek
opýrající se
o francouské hole,
vystydlé pelíšky
všedního rána,
zapadlé oči ,
si nechtějí připustit
zase další všední den
a tak se nachvíli
pod víčky
zachumlájí do peřin
a podvědomě slyšíš
jak žadoní
"mami ještě chvíli",
mrazivý muzikant
dechem svým
lomcuje s tabulkami rozcestníků,
co ukazují
kam šel včerejší den,
kdesi v dálce,
zní štěkot člověka,
jež si stěžuje
na život psí,
má šlépěj zas druhou míjí,
pak zkze řasy
poodhrnu kus nebe,
aby mě neporazila
nějaká z těch krabiček,
co pohřbetě šedého hada
tak svižně rejdí,
ikdyž je studivé a tolik ospalé,
přesto je krásné
nové ráno

...