Podivné

těžké slzy
dlouhé skvrny

a já tu dále
mohutnou dávkou
nečisté panny
své city skrývám

doufám že více
než-li špetka citu
v jejím nitru
bude aspoň na povrchu

jemně jí políbil,
ona ho přijala.
šaty jí odhodil,
jemu se oddala.
s pod rouškou lží
své tělo prodala

bez jasné víry
sytí se duší,
kouká jen na to,
co myslí, že sluší

-----------------------------------

dlouhou stopou
na poušti sedí
píše si v písku.
co? jen on snad tuší

zvláštní znaky,
říká jim písmo,
píše co slyší.

za krásné mraky
dosadil Lunu
před ně pak postavil
vysokou dunu

svůj příběh
pod svitem tmy
o světle života
v písku zanechal