Má rozmarnost

Jen bosou nohou líbat rosu
a necítit při tom kosu.
Hladit mraky v leže v trávě
a nedostat se do spárů krávě.
Zobat lesní jahody
a nepoznat červí nehody.
Jen tak chodit dlouze
a okusit jídla nouze.
Muset žebrat o vodu
A vyběhnout radostí sto schodů.
Na vrcholu extáze
válet se v křeči na podlaze.
Dlouho se tomu všemu smát
a pohodlnosti partnera nemuset se bát.
Jemně prstem kreslit po muži
A přivonět si k němu,jako k růži.
Tu rázem divoce se milovat
a na krásnou noc vzpomínat.
Ráno vzbudí mne nový den
a mě donutí opět vkročit ven.

Jen bosou nohou líbat rosu
a necítit...