Prosím...

Přežiješ všechno
na týhle zemi proklatý
miluješ totiž život-lemovaný
překážkami, protkaný zázraky.

Možná se někdy chováme
jako vlastní otroci,
ale zvládáme toho tolik sami,
bez jakékoliv Boží či jiné pomoci.

Jsme služebníky
téhle zpropadené doby
vlastními anděly i pekelníky,
ale moc samoty škodí.

Otevřte oči,náruče svých srdcí,
která doufejme ještě bijí,
řekněme to těm co milujeme,
jen pošetilec se stydí.

Hodiny odbíjí dvanáctou,
chytněte své milované za ruku
už nezbývá moc času
odprostěte se od stresu a od hluku
jen tiše naslouchejte - prosím, držte se mnou basu.