To poznáme...

Ztrácím,
Ztrácím Tvůj, dech, pocit bezpečí,
Já nejsem my,
Ale my, jsou oni.

Pod peřinou,
Pod peřinou, skrývá se, mnohdy, mnoho lidí.
Lidí, kteří nic nevědí a při tom vědí.

Krok pryč,
Pryč směrem v dál,
Tam kam chodí každý sám.

Nač to?
Nač žal?
Co provází mne.
Jenž, pomáhá ať vztah hyne.

Hyeny.
Až teď je vidím v sobě.
Možná nůž, je to,
Co ničí mi srdce.

Možná.
Možná lidé, možná my,
Čas, možná jediné, co zachrání.

Pomněnka.
Abys nezapomněl, kdo vedle Tebe spal.
Vzpomínka, aby člověk si vůbec vzpomněl.
Na to, co bylo dál.

Obrázek.
Obrázek, ve formě kresby.
Moře, co nad ním, svítily hvězdy.

Pole.
Pole a noční kvítí.
To bylo,to.
To bylo to první.

První dotek, první láska.
První podvod, první kráska..
….to byla naše první láska….

Buší mi srdce.
Srdce, jenž přichází v niveč.