Loučení

Ach kdybych uměla psát básně,
v čem bylo by to jiné?
Snad uměla bych zachytit,
co z duše se mi line -
tu vůni, ten zvuk, nářek, smích,
který probudil se k životu,
když potkala jsem tě na odchodu.

Najednou ptám se, kam cesta vede,
právě když stojím uprostřed.
Semínko vyrostlo už v strom.
A já nemohu zůstat na předchozí stránce.

Najednou pochybuji?
Obávám se mlhy?
Odkdy se bojím skočit do propasti?
Copak už nerada padám?

Trpělivost, odevzdanost, víra.
To chce mě život naučit?
Mám proti proudu plout, polykat slanou vodu,
bojovat s větrnými mlýny?

Ne, uvěřím divokému proudu
a s mořem splynout i mé slané slzy.
Ale co jiskra, kterou jsem chtěla rozdmýchat?
Přetrvá? Nebo uhasne?
Racci napovězte!