Z pohledu dnešních dnů

Z pohledu dnešních dnů,
sedím na zídce, metr vysoko,
dívaje se okolo, kol dokola,
hledám smysl mých snů.

V klubku nití uprostřed šití,
nenacházím jak kočka hraní,
útěchu v nekončící myšlence,
na pokoj před starostí žití.

Snad jen pánem útrap svých,
na duši i v skutcích mých,
vídávám v zrcadle obraz,
bez tváře a tvarů rozeznávám se snáz.

Z pohledu dnešních dnů,
vídávám slunce v nocích temných,
vede stezkou proklatých snů,
na náš svět, kde za chvilku vše končí.