Otec a syn

Ty si myslíš, můj synu,
že byl si mým synem jen na hodinu?
Řekl bych co k tobě cítím můj synu
Ale radostí už celý kynu
Máma příjde z porodnice
Budou jí bolet plíce
jak tlačila
až se málem smočila
ale neboj se synu, jsi v tom nevině,
já v tebe věřím synu
můj cíli na hodinu

Syn
Ty myslíš, že nejsem šťasten?
Že tě mám za otce a matčin prsten
na ruce?
Ale bolí mě, když říkáš lži,
když vyslíkáš na mě kůži
Když mou kůži odhazuješ vdál!
Tvůj širák, snad jsem, co se tě vzdal?
NE tati já tě mám rád, jen mi neřikej lži,
Co se mi tuze lepí na kůži

Synu, synu, ty můj synu
Ty který nejsi jen na hodinu
Já tě má taky rád
Jen mě mrzí, že myšlením už nejsi mlád,
Že nebereš to vtipně,
A hlody ponecháváš ve tmě

Že neberu to vtipně a hlody ponechávám ve tmě?
Spíš ty bys mi měl jí příkladem si dospělý a to nejen v posteli.
Už mě unavujou ty vtipy co říkáš na můj účet
Měli by tě někdo natáčet
At vidíš se co děláš,
At s toho neuděláš zase koláž
At vidíš, jak mi ubližuješ
Jak svoje plány kuješ

Otec smuten, slzy mu kapají
Na zem hlasitě padají

Nemůže je zastavit
Je neschopen se postavit.

Jak rád, by svému synu řekl
Jak mu na něm záleží, jak je mu líto co cekl
Ojé on to tak nemyslel
Jen na to z lehkostí pomyslel
Chtěl zůstat hlavou navždy mlád
Avšak tvrdě narazil náš kamarád
Ted za to není rád,
Chtěl by se omluvit, neví jak.

Slza mu z oka kape
Muž jí do ruky lape

Že se blbě rozhodnul,
Do butiky zapadnul,
Tam se ožral jako doga
Zapomněl i na svá loga

Syn ho šel vyzvednout
Za těžko ho uzvednout
Ožralý chlap je dost těžký

Aspoň se mu táta omluvil a domů nakonec šel pěšky
Od té doby syn a táta,
Rozuměli si na to tata

Máma když se vrátila s porodnice,
Byla šťastna, že syn a táta, rozumí si více

Od té doby všechno bylo jak má být,
A už se nestalo nic víc