Obloze

Snová obloho
ty snoubíš oblaka se sluncem
jejich děti jsou stíny
na lukách
jako z obrazu
jako připomínka dávných bitev pod tebou
ty, jenž všechno vidíš
od začátku do konce.

Snová obloho
jak neskutečnou se zdáš
každý tvůj úsměv je jiný
na lukách
třpyty odrazů
všech tvých záchvěvů a vrásek nad vodou
nikoho nešidíš
ty jediná zůstáváš.