Část I.

Zpívali vlastní písničku,
tu kterou jiný neznal,
zpívali mladému chlapečku,
jež život žil a hnal,

Nevědomky srdce dotkly se,
to které nesl si jen on,
vyrvali z hrudi, tak již nenese,
to, co pro nehudebníka, je jen tón.

Tak zpívali vlastní písničku,
jež předal dál ji sám,
zpíval jim jejich písničku,
aby nezůstal tak sám,

Neměl duši ani vůli svou,
krmen strachem a žrán samotou,
potil se, trpěl slepotou,
necítil sebe ani oni ho nenahmatou,

Dozněli slova písně již,
netušíc schovány v šepotu,
myšlenky plynou níž a níž,
tedy nezbyde nikdo tu,

zpívali vlastní písničku,
tu kterou jiný znal,
zpívali starému dědečku,
jež smrtku již nehnal,