N.S.V.

Sedím a civím
jak za okny sněží
stále všemu se divím
nechápu o co tu běží.

Do spánku pomalu
vkrádá se strach
měl jsem už na málu
leč zvlhl střelný prach.

Na čepeli nože
odraz měsíce
postavy v kápích
toť vrahů tisíce.

Na křídlech noci
tiše se snáší
vše má ve své moci
pocestné straší.

Vlci již větří
krvavou hostinu
když pět svatých bratří
poslali do plynu.

A řekl bych
že teď už končím
neb mi došla slova
a rýmy.