Silvestrovské miniaturky
Osamělý večer-brzy
uslyšíš už řev a zpěv,
z očí kapou-tečou slzy-
rudé slzy-tvoje krev.
....
Tolik lidí znáš,
a nikdo tím pádem (?)
nemá, co ty máš:
chuť být Kamarádem...Bé
....
Až tuto noc je každé tabu jasné,
pravda ti bubnuje na city
a až tvá hlava-buben-nevydrží a praskne,
zatoužíš být zas vínem
jednou provždy
dopitým...
....
V sázku život-víc fakt nemám-dám
a vyletím vzhůru ke hvězdám-
je tam sám Zeus, Krišna, Bůh, nebo snad Marduk?
Ukaž mi, babičko,
jak se sedá na petardu!
Prosinec
Komentáře (0)