proč

Nežije se zrovna snadno,
Když člověk klesne až tam na dno,
Otře krůpěj potu z čela,
Je tu jen on a jeho cela,
V oknech mříže tvrdé lože,
Pomodlí se ach můj bože.
Teď svých činů lituje,
Avšak pozdě, neboť už v base je.

Co tu vlastně dělám,
Kdosi mě sem uvěznil,
Sám sebe teď proklínám,
Že jsem jako grázl žil.
Proč jen já jsem musel krást,
Proč jsem gembleřil a hodně pil,
Je pozdě tyto myšlenky si klást,
Krutou daň jsem za to zaplatil.

Nevrátím však zpátky čas,
Abych mohl znovu začít žít,
Abych byl klukem malým zas,
Co začal společenské zásady hned ctít.
Co nemusel se vůbec s nikým prát,
A měl všechno co jen chtěl kdy mít,
Nemusel nikdy na konci fronty stát,
Prostě neznal co je slovo živořit.