UPLAKANÁ

UPLAKANÁ

Seděla zticha na posteli
a slzy stékaly jí po tváři.
Tu smutnou holku všichni měli rádi,
tak proč se takhle tváří?

Její slzné údolí a promáčené šaty.
Smutek ve tváři a v srdci zklamání...
Jen kdybys tušil,že za vše můžeš TY!
To kvůli Tobě se denně trápí.

Pláče noc co noc,
jen kvůli tomu,že nemůže Tě mít.
Všechny vzpomínky ji bolí moc a moc,
chce vrátit čas..chce s tebou být.

Už nechce plakat,
už dál nechce žít...
...Chce se zase smát,
...chce Tebe mít...

Každá slza ji pálí na tváři
a každá vzpomínka a v srdci ji zabolí.
Už se jí nic nedaří...
...pláče a myslí si..že smrt vše vyřeší.

Pláče stále víc a víc,
jen kvůli němu -miluje ho.
Už dál Vám nemusím říkat nic.
Ona hledala toho co miluje ho!!

Jen kvůli němu teď ztrácí sílu...
.upadá do temnoty...
..se žiletkou v ruce...
...a zakrvácené šaty...
....řeže se prudce...
.....krvácí...
......krvácí jí srdce...
.......on ji neměl rád?...
........možná ji chtěl...
.........možná ji miloval...
..........jen báli se to sobě říct...
...........z očí do očí...

..Ta holka umírá...
...umírá..
.....na LÁSKU!...