Stuha snů

Potichu hledám vůni jarních květin,
V nich tebe
Jak záříš uvnitř tulipánů..

..Z trnů růží jde však náhlý splín,
Hned po probuzení..

Hledám tě mezi tisíci sedmikráskami,
Lístek po lístku
Přivoním ke každé druhé,
Však stále jsi mi nablízku,
Mezi láskami,
Vráskami, ale srdce je tuhé..

Každou noc létám loukou plnou úsměvů,
Nenacházím ten svůj.
Snad někde v dáli,
na kopci,
v šeru..
spatřím ten pohled tvůj.

Projíždím stovky km,
Jsem mezi nebem a zemí..
Usínám s vidinou jako s pohádkou denní..

Kolikrát našla jsem v ní..
Tebe..
Svého badatele..

..Za pár hodin však se zas probudím,
To jediné teď vím..

Stále hledám cestu ke květině,
Co tak nádherně kvete,
Kde je..
Není na oné plošině,
Ani v záři světel v létě..

Jsi neviditelná květina,
co utrhnout se nedá,
Jsi jako sladký doušek vína,
Jako sedmikráska bledá.