Stíny - Jaquese Prévet

Jsi tady
naproti mně
ve světle lásky
a já...
jsem tady naproti tobě.
S písničkou štěstí
ale tvůj stím...
tady na zdi
žárlivě střeží všecky okamžiky mých dní.
A můj stín
slídí zas ve stopách
tvé svobody.
Přitom tě miluji.
A ty zas mne.
Tak jako milujeme život nebo léto
ale jako hodiny, které jdou po sobě
a nikdy neodbíjejí společně.
Naše dva stíny jsou si v patách
jako dva psi z jednoho vrhu,
puštěni ze stejného řetězu.
Oba dva neúprosní lásce štvou se za ní
věrní jen svému pánovi
své paní
čekají trpělivě
A přece plní úzkostného chvění
na naše odloučení
čekají
až skončí naše životy
i naše láska
až jim smrt hodí naše kosti
aby je popadli
aby je zahrabali do věčnosti
a zároven se sami ukryli
v popelu touhy
pod troskami času