Barová slečna.

Barová slečna srká čas
brčkem ze sklenky věků,
marně by hledal v očích jas
dezertér na útěku.

Dřív měla snad i krásnou líc,
při zpěvu prý hlas drozda,
tvrdila, že má lásky víc,
ráda ji mužům rozdá.

Mistryně povětrných slov
a vysvlékání z šatů,
má ráda nablýskaný kov
a vášeň za úplatu.