moje pocity

Je to jako sekera,
která mi spadla na prsa,
zlá ženská, megera,
co s tebou na zábavě trsá
a ty sedíš,
a koukáš
na ten svět kolem tebe,
na mě, na nás, na nebe?

Je to jak rostlina,
co roste ze země,
jako letištní plošina
a letadlo beze mě
nepřistane,
a spadne
na zelený trávníček,
kde poroste i Tvůj hrobeček!

Máš strach co přijde,
jestli vyjde slunce,
konec světa blíží se
a bojíš se?
Lidi už ztrácí se v tom velkým davu,
kamaráde, najdi mou hlavu!

Je to jak sníh spadlý zhora,
jako Tvá stála paranoia,
všude kupy jsou
a náledí,
a já říkam,
to nevadí,
zimní gumy na svém autě mám,
proto ti tak snadno teď povídám...

...že můj svět je plný barev,
i když nemám, co bych chtěl,
dám si ještě vína nálev,
každý by mi záviděl,
v africe děti hladem umírají
a já
se ptám,
kdo moje zranění, vyléčí?

Je to jak pistole,
co zasekla se, když
vystřelit jsem chtěl,
jak v prázdným kostele,
kde na tebe kouká kříž
a ty klečíš na kolenou,
a modlitbu svou
říkáš
potichu,
nahlas,
pro nás!