Samotář

K smrti unavený
životem znechucený
bolestí obdařený
ve smutku uzavřený
nehoden odpuštění.

Lidmi prokletý
soupeři ubitý
láskou opomenutý
neklidem obepnutý
okouzlený smrtí.

V kameni zatvrzelý
hrůzou oněmělý
v duši osamělý
v mysli potemnělý
schoulen pod postelí.

V barvách popelavý
smrk jsem opadavý
poražený hravý
falsifikát pravý
podepsaný krví.

Záští spečený
bacil vyléčený
epitaf nedořečený
ve věži uzamčený
toužíc po povznesení.

Proč žít ve smutku?
Proč dál snášet strasti světa?
Podlehl jsem zlému skutku
Tak ať už zazní sladká věta:

"Popravčí četo: Pal!!!"