Umřelo svědomí
Umřelo svědomí
Anotace: Mnozí jsme zapomněli, že jsme buňky jednoho těla. A že každá buňka má stejnou důležitost ať je umístěna kdekoli...
Sbírka: Vzpomeň, i když mrak je na nebi, Slunce za ním svítí.
Umřelo svědomí,
umřelo na nezájem.
ONI přestali se ptát,
kam vlastně MY všichni jdem.
Umřelo svědomí
na přepych
na chuť mít čím dál víc
a nevědět a neslyšet
o hladu – utrpení NIC.
Umřelo svědomí.
Zbylo tu JÁ a holé NIC.
Komentáře (6)
Komentujících (5)
Doporučit
Tisk
Řekla bych, že závěr je hodně silný, až skorem emoční... hmmm. Smutné veršíky.
22.02.2009 19:34:00 | NikitaNikaT.
a já ti říkám, že neumřelo,
copak Slunce přestane svítit,
když jsou na obloze mraky,
nebo když jsem zrovna na té polokouli,
kde je noc ?
22.02.2009 19:09:00 | Romana Šamanka Ladyloba
Omlouvám se za chybnou citaci, místo bát by tam mělo být samozřejmě ptát. Teď vypadám trochu jako mamlas, ale tak čas to snad zahojí.
22.02.2009 18:56:00 | CorrimsonTom
Zdravím, báseň to je dobrá, to nemohu říc, ale máme tady jeden takový malý nepěknou věc. Myslím si, že verši "ONI přestali se bát" by více slušel přirozený slovosled, tedy ONI se přestali bát. Takto mi to tam příliš nelahodí, avšak já nejsem autorem tohoto díla, a tak dávám jen takový drobný podnět a jsem zvědav, co na to pronesou ostatní.
22.02.2009 18:28:00 | CorrimsonTom