Možnost volby

Možnost volby

Anotace: Každý se můžeme v životě tisíckrát rozhodnout, ale až přijde na ta důležitá rozhodnutí, udělejte prosím to správné... I když máte třeba strach, tak jako já ... (8.10.2005 dle skutečné události)

Sbírka: Vločky ve vlasech

Každý z nás má stokrát možnost volby.
Naplno pouštím si za jízdy dolby,
ručička najednou překotně tiká,
sešlápnu brzdu, vpředu kdos bliká,
vypínám motor a koukám dopředu,
co s tím co vidím, já jenom provedu?
Koukám se doprava auto nablýskané,
košile, kravata i mě se občas stane.
"Jak jenom vycouvat, já strašně spěchám,
kousek dál člověka klidně umírat nechám"
Je mi ho líto, však není čas na city,
neb přede mnou kousek dál - jsi ty.
Mám srdce zlomené, však ty jsi na tom hůř,
záda ti rozpáral plech jak ostrý nůž,
nemohu zastavit vycouvat z toho už,
zas musím si dokázat, že jsem celý muž.
Dobrý den, jak mu je? Nemáte někdo lékárničku?
Pomalu hodnotím, přikládám ruku k tvému víčku.
Přispěchá někdo s lékárnou, potřeboval bych více,
rozkládám nástroje a beru si gumové rukavice.
Pomalu zdvihám ti triko z odřeného těla,
údivem čelist mi, tak trochu zdřevěněla.
Předlouhá rána zela do tvých nahých zad,
proč jsem se jenom sem, já hrnul pomáhat?
Rozdělám obvaz a otřu ti ránu, nemohu víc,
štěstěna někdy má hořký rub a trpký líc.
Ta rána je moc veliká, abych ji obvázal,
proč jsi si takhle moc s životem zahrával?
Máš žebra zlomená, to vím téměř jistě,
však zorničky máš ještě zatím čisté
a stále se mnou mluvíš, naříkáš jak to bolí.
Snažím se uklidnit tě slovy „To se zhojí“.
Jen doufám, že vydržíš než uslyším sirénu,
protože rozdýchat tě, měl bych víc problémů.
Bezmocně rozhlížím se všude po okolí,
ty stále naříkáš jak moc tě záda bolí.
Bodejť by ne, když je v nich taková díra,
sám sobě říkám si, neboj, na to se neumírá!
Po chvíli kdosi křičí: "Už jedou už jsou tady"
dvěma mužům vysvětluji tvé potíže se zády.
Poskytují pomoc první, mají na to vybavení,
fixace krku a podložka v lékárničce není,
přijíždí i policie, na všechno se vyptává,
nějaký svědek očitý svoji zprávu podává.
Mě už tady třeba není, tak do auta nasedám,
vesele si pozpěvuji, však jistotu jednu mám.
Nevím sice, zda jsem ti dnes život zachránil,
však pokud ano, alespoň pro něco jsem žil!
A tak doufám, lidé milí, že též váhat nebudete,
až někde budu takhle ležet, svoji ruku pozdvihnete.
Mladý jsem a mám život doopravdy hodně rád
a určitě bych nechtěl sám, na silnici umírat!
Autor Obyčejný básník, 08.10.2005
Přečteno 426x
Tipy 0
ikonkaKomentáře (9)
ikonkaKomentujících (9)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře
líbí

Hmm. To zni osklive. Ja nemela moznost nekomu takhle pomoci. Coz me mrzi, kdyz se mi pri autonehode zabil kamarad, mozna kdybych tam byla...
Jednou jsem (bylo mi asi deset) kousek od nas tady ve Frenstate nasla mrtveho chlapa v aute..vypadal, ze spi...ale nikdy na to nezapomenu. Byl to divny pocit.
100

18.04.2006 12:40:00 | BlackTangerine

líbí

Už na srazu jsi něco o tomhle říkal. Netušila jsem jak moc to bylo zlé...

10.10.2005 22:04:00 | Krtica

líbí

Napsal jsi to neobyčejně krásně.

09.10.2005 14:41:00 | takova

líbí

bratříčku,
smekám před tebou...

09.10.2005 11:18:00 | jarkaj

líbí

Hej obyčejnej, to se ti povedlo. Taky už jsem se musel párkrát takhle rozhodovat a myslím, že hodně lidí by se rozhodlo stejně. Bohužel mnoho lidí dnes nezná první pomoc a často postiženému víc uškodí než pomohou. Naštěstí se vždycky najde někdo kdo jí zná...

09.10.2005 06:53:00 | Manik

líbí

Jen z toho našeho krátkého setkání jsem přesvědčený, že se pro tebe o žádnou velkou volbu nejednalo. Je to spíš zamyšlení pro druhé..Já slibuju, že nenechám tě na silnici..,
Ne každý dokáže tak dynamický děj s cizími slovy hezky zarýmovat a dát do toho něco ze sebe...
Jsem rád, že znám neobyčejného básníka...

08.10.2005 23:28:00 | WhiteShadow

líbí

hmmm docela silné kafe...při představě jsem měla až mráz na zádech...

moc dobré dílko - skvělá myšlenka na konci k zamyšlení

08.10.2005 22:11:00 | Popelka

líbí

Dávám Ti stovku- ne za Tvou básničku, ale za Tvé rozhodnutí.Věz, že všechno na světě se vrací jako bumerang ajednou někdo pomůže i Tobě,až to budeš potřebovat(jen doufám, že to nebude při dopravní nehodě).Skláním se před Tebou a děkuji Ti jménem toho, komu jsi pomohl, ať už to byl kdokoliv.

08.10.2005 22:10:00 | Branwen1

líbí

Rozhodnout se je díkem okamžiku, ale následky svých rozhodnutí si neseme celý život. Na toto rozhodnutí můžeš být pyšný.

08.10.2005 22:00:00 | Enšpígl

© 2004 - 2024 liter.cz v1.7.2 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel