Sandman

V noci, když vše ztichne
a je nahlas pouze světlo pouličních lamp,
pomalu přichází.
Se železnou pravidelností opiového feťáka.
Někdo mu říká zloděj, jiný ho vítá coby prince z pohádky.
Jak vypadá, to ví kdo ví a jen tak nepoví.
Jeho objetí zná však každý.
To objetí je jako pád na dno uhelného dolu,
kde jsou vidět hvězdy i ve dne.
Jako volný pád,
kdy vám nikdo nezabrání skočit.
Objetí, jako když si lehnete do teplého písku, který vás zcela obklopí.
Je jako voda, kterou můžete dýchat.
Doufám, že Sandman zase přijde a obejme mě.
Vy snad ne?