Kyvadlo osudu vedví přetnulo mi krční tepnu,
v tichu jenž nešlo přehlušit,
naprázdno vyřknutá slova,
spalující mráz slz,
půl roku slunce nevyšlo,
nemůžu si tě dovolit,
jsem hrdý na to jak jsem odporný,
jsem jeden z deseti miliard
a každý si něco zaslouží,
každý ale né já.
Hynu touhou i odporem,
a než pochopíš oč běží,
mrtvé tělo na zemi leží,
nalezl smysl života.
Oči mé křičely o pomoc a nikdo je
Neslyšel?
Neviděl??
Díka za komentář u mne z 10.1.2009 17:49 ... prostě jsem se dřív nepodíval, až dnes. Ale nějak to už všechno je tak dávno, že se napamatuju, že jsme se dřív potkávali.
Kyvadlo - rád bych napsal lepší dojmy, ale teď jen takto: není špatní myšlenka, ale v zpracování to podle mne poněkud drhne a je to nezáživně podáné ...
17.04.2009 20:39:00 | Hary_nš