Nedělní
Nedělní
hodině
s půlkou těla
v okně
jsem – společně s půltuctem
ponožek
- uslyšela padat ticho
z prádelních šňůr
…………………………
(v půl sedmé poránu,
zažila jsem nirvánu)
hup!
a už to bylo v hlavě
……………………………
ticho je hlasitá věc
…za chvilku jsem ho rozdrtila:
dusot mých kroků
rozléhal se ulicí
boty klouzaly
po oblých hlavách
kamenných koček
(pokaždé mňoukly,
když mi ujela noha)
tramvaj mě vezla
kolejemi vzhůru
na místa prvorozeně tichá
čistá bílými povlaky
opuštěná lidmi
věcmi
vůněmi
zvuky šly znovu spát
(ranní spánek posiluje)
já nespala
...bylo půl osmé a vítaly mě zvony
Komentáře (12)
Komentujících (12)
Doporučit
Tisk
tak ta je výběrová! dodatečně nominuju do nejlepší třicítky
(ale, protože nejen "ranní spánek posiluje" tak už toho zase víc přečíst nestihnu :( )
17.06.2009 00:25:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Bravo a ještě 1000 "tipů" a hlavně hluboké pochopení a poděkování za to krásné vyjádření pocitů tak vzácných a zároveň "běžných"... díky!
24.02.2009 23:12:00 | Pavelpaja
Většinou ,,se" nekomentuju, ale nedá mi to:
re shakespeares - to bude tou pozdní hodinou, viď?
ale jsi milá:-)
24.02.2009 20:59:00 | spare
To ses měla dobře :-) Teď by mi taky docela bodlo ticho..i když dneska to vstávání kupodivu nebylo nejhorší!
24.02.2009 16:34:00 | Chancer
a tak..
se půl přítomnosti stalo
součástí půlky budoucnosti..
zvony dozněly
den se uchýlil ke své druhé půli
a noc přijala raní ptáče
ke spravedlivému odpočinku .o)
24.02.2009 09:10:00 | Bean