Záliba v neurčitosti

Protagonista tohoto příběhu se zbláznil.
Zavolejte kata, ať se ho ještě dneska zbavíme,
hadrový panák, bude se mi hodit do zelí.
Vrány hltají prastaré moudrosti,
ale na mrtvé ještě neznají odpověď.
Klesají jim očka, je to možné?
Jedna vedle druhé bez milosti boží věší se na staletý dub,
který jsem včera zasadil za potokem.
Stíny jim kapou z mlhou zahalených perutí,
černý vodopád z hlubin.
Podívej…první bělavé pírko splývá s vodní hladinou
Pluje doprava, hned zas do leva, není kudy uniknout.
Ovdovělá duše si bere zpět jiskřivý plášť
Choulí se do něj ze všech sil,
ještě chviličku na mě mrká…
…usíná… spokojeně usíná…