Vábení
Vábení
Anotace: Stává se, že se nic nedaří a pak si člověk přijde, jako když žije někde ve tmě.
Kroky své vedu temnotou,
kde není dobré duše,
jen havran zpívá samotou
a bojí se zlé kuše.
Černé seschlé stromy
podávají si větve.
Zde nezachráním sebe slovy,
zde pro mne nic nerozkvete.
Temnota, stále mě volá,
srdci ukazuje cestu.
Moje krev ji plně příjmá,
otevírá bránu zlu!
Úplněk zabvuje mě rozumu,
nedokáži se tomu bránit,
ač nechci popřít velkou touhu,
stěží to dokáži strávit!
kde není dobré duše,
jen havran zpívá samotou
a bojí se zlé kuše.
Černé seschlé stromy
podávají si větve.
Zde nezachráním sebe slovy,
zde pro mne nic nerozkvete.
Temnota, stále mě volá,
srdci ukazuje cestu.
Moje krev ji plně příjmá,
otevírá bránu zlu!
Úplněk zabvuje mě rozumu,
nedokáži se tomu bránit,
ač nechci popřít velkou touhu,
stěží to dokáži strávit!
Komentáře (2)
Komentujících (2)
Doporučit
Tisk