Nesmiřitelné rozdíly 2

Jak bych mohl vědět, že jsi lhala,
když už jsem tě nikdy neslyšel?
stále se ohlížím za tím momentem,
kdy zemřela má pýcha a bezstarostnost
Neříkám, že jsi silná ani že něco ovládáš
podíval bych se dřív tvým zdánlivým směrem,
ale ty jsi jen černovláska z pozdních mrazů,
která mně trápí svou krásou na sklonku starých časů

Jsem nesmířený a pokažený svou ješitností
potřebuju tě, svým způsobem mně ochráníš
před lidmi a věcmi, kterým věřím
cítím a bojím se toho pocitu
neříkej, že jsi i dnes lhostejná

...ty víš, že ten moment oživil srdce a myšlenky
a že včerejší dny, noci a trápení se spálily polibkem
a ty víš,že nemáš co ztratit, že nemám co ztratit
když zanecháme mezi zuby vzduch prosycený pravdou...

Jak bych se mohl cítit ztracen?
Jak bych mohl vědět, že jsi lhala?
Jak bych mohl být smířen (s dnešním večerem) ?