Já,můj druh a mé děti

Krása má se v nebi skýtá,
umím být zlá i ostražitá.

Můj druh není pouhý sen,
nikdy na Zemi nebyl pokořen.

Mé děti hrůzu jen budí,
ti jež jen zahlédnou v neštěstí se brodí.

Milostivá umím být,
avšak nesmí toho nikdo zneužít.

Mů druh mi práci ulehčuje,
o osudech vašich rozhoduje.
Na Zemi byl a bude,
pokud tedy nějaká Země zbude.

Mé děti zloba,zášt a nenávist jsou,
sdílíme domácnost společnou,
než svá křídla roztáhnou.

Můj druh samotná Válka je,
a se mnou rád pracuje.

Mě Smrt se říká,
při té myšlence plno lidí na srdci píchá.

Když to však vyslovím já sama,
kdekomu právě zvoní hrana.