Neplakej

Už neplakej moje maličká.
Slzičky už nepouštěj přes víčka.
Nenech spadnout tu slanou kapku.
Nebo ti na očka pověsím klapku.
Až bude zase pláč blizoučko.
Zaklapnu klapku a bude zas tichoučko.
Vzlyky se utiší a úsměv snad přijde.
A pokud ne, tak příště mi to vyjde.
Tvůj úsměv chci vykouzlit na tváři.
Pak totiž spím jak na červánkovém polštáři.
Neplakej pro to co už se nezmění.
Uštědřuješ si jen další bolení.
Dívej se vzhůru na nebe.
A věř, že maličká bez tebe...
já nejsem víc než mlžný dým.
A i když jednou budu s milým svým.
Tak na tebe nezapomenu ani za tisíc let.
A kdyby přece, tak v téhle básni se mi vrátíš zpět.
Všecko co pro mě bylo, bude a jest.
Bez tebe by jen drtila má vzteklá pěst.
Jsi sluníčko zářící, jsi plyšová myška.
Nikdy nezapomenu na tebe, na toho smíška.
Proto ti říkám už neplakej.
Další záminku být smutná mi nedávej.
Ty špatnou náladu máš.
A svými slovy mi ji do mysli dáš.
Ale když smát se budem obě.
Tak láska a štěstí bude ve mě i v tobě.