Jak je důležité míti filipa

Nevím, kde jsem ho vzal.
Nevím, kam jsem ho dal.
Nebo mě svévolně opustil?
Dezerce že by se dopustil?

Zlobím se na něj, na zdrádce,
neví, že nejsme v pohádce?
Na každém kroku nebezpečí,
copak se člověk nepoučí?

Ani vidu, ani slechu,
asi si vlezu do pelechu.
Jsem z hledání znavený,
zadek mi kryjí jen dvě pleny.

Bůh nám ho daroval,
ne, že bych žaloval.
Někomu víc, někomu míň,
já se na něj nezlobím.

Proč já jen, milosti,
nevzal jej raději do hrsti?
Teď tu stojím tak sám,
pekelný vztek na sebe mám.

Na stole obálka s meči,
maminka moje brečí.
Budu toho litovat...
dal jsem se totiž zverbovat.