Boj se Smrtí

Když tvář pomalu vadne,
Tělo rychle chřadne.
Krev po rukou teče,
Až mám z toho křeče.

Z očí ztrácí se ti svit,
Nebudeš již tuto barvu mít,
Vedle sedne, tělo bledne,
Kat už setne, sotva ve dne.

Nával v břiše,
sedím tiše,
vidím krev,
bojuj jako lev.

Tma se chystá převzít moc,
Nikdo nejde na pomoc,
Tento boj je jenom tvůj,
Proč to není i můj?

Proč vítězí stín?
Jsem tu jako klín.
Proti tobě čirá tma,
Ale je tu pomoc má.

Světlo velké to je zrada,
Nečeká tě žádná pravda,
Je to konec bezesný,
Tak netečný, tak úděsný.

Zůstaň tedy mezi námi,
Čas je s Vámi,
Nechte toho,
Konec je snad mnoho.

Že trpět nestačí?
S krví v náručí?
Co chce od nás ještě?
Utopit se v kapkách deště?

Výhru svou má jistou,
Ještě k tomu pověst svou.
Má však ještě oponenta,
Vzpomínka trvající léta.

Pokud i ten prohraje,
Člověk si nic nepřeje.
Bez duše je cesta naše,
Horší než stará kaše.

Srdce trochu zabolí,
Pusa sama blábolí.
Rty se jenom posunou,
Oči rázem ustrnou.

Cesta nyní není k mání,
Nic tě tam nepohání…ale jdeš dál.