poezie ticha

Monolog na přelomu století

Vnímám praskající pěšínu
V zahaleném lese
Vnímám monolog větví
A šumění života

Vnímám poezii pralesů
Zachytávám nevídanou úžasnost
Přesnost tikotu taktu
Ve kterém hučí les

Vnímám zvuky lednice
Vnímám dálky pohlednice
Naslouchám praskotu svíce
Vnímám okamžik ve
kterém prožila
tato báseň
monolog mezi mnou a jí
V zahaleném lese
Na přelomu století Martin Cina 1.1. 2009

Zaplašení potemnělé poezie

Na travnaté kolonádě barev
Si odtrneme pár květů
Na zaplašení potemnělé poezie

Vejdeme do tichosti a bytosti
Jenž přede pavučinu tajemství
S obrazy co dláždí oceán vlnobití

V záplavě nostalgie
Vnímám počet nadechnutí
Co hřmělo přívalem slz

Na střechách obchodních center,
Kde právě skládá nezletilý bezdomovec
Hněv,dotěrnou infekci bytí

V záplavě lidí
Na břehu,zmíněné poezie oceánů
A pořád naslouchám
Vystřelené recenzi s návykovou rakovinou
Mluvící všemi jazyky.......... martin Cina 1.1.2009

ZROZENí RáNA

Karavana národností kráčí
Na plesnivé učebnici psané
Na tabuli nebes
Kde si vynucuje pozornost předpisů
Na značkách pro odbavení zavazadel

A o ulici dál prezident klamu
Vyklízí matčinu truhlici
Aby obdaroval náhodné chodce
Co proudí pod okny
A všude v rybníku Svět

Ve kterém natočili propagaci bytí
Teď právě pluje internetovou mokřinou
Oplocenou paprskem sluncovou clonou
A středověkou arénou
Přecpanou masou na rohu ulice

Ve tvém městě
Ve tvém obyváku

V máji,kdy vytryskne svítání
V objetí s tvorstvem kolem nás................ Martin Cina 1.1.2009

SEšLI SE
Sešli se za pomocí
Válečné tyranie před
Kameny které se tváří důstojně
Na postavci který taje
Pod tíhou skurvenosti která
Filmuje každý nádech
tvojí existence.

A přeci vlaky pořád kvílí
Do schodů a zpět.
Na podstavci válečné existence
Co tiká BUM_BUM Martin Cina 2009

NA HRANICI HALUCINACE
Na hranici halucinace
Rozkládám na zdi pokoje
Obličeje předků co napsali
Jak porozumět hlubinám existence.

Kradený krámy rozdám závislým
Na formách strachu z vědomí,
Že den pluje prostorem
aby byl
Lapen do spáru noci,
V jeskyni kde postava medituje
V ruce jen tikot
Plachý výraz je patrný
i v jeho ložnici,
kam ulehá proměna a moje
probuzení. Martin Cina 2009

Monolog na přelomu století

Vnímám praskající pěšínu
V zahaleném lese
Vnímám monolog větví
A šumění života

Vnímám poezii pralesů
Zachytávám nevídanou úžasnost
Přesnost tikotu taktu
Ve kterém hučí les

Vnímám zvuky lednice
Vnímám dálky pohlednice
Naslouchám praskotu svíce
Vnímám okamžik ve
kterém prožila
tato báseň
monolog mezi mnou a jí
V zahaleném lese
Na přelomu století Martin Cina 1.1. 2009

Zaplašení potemnělé poezie

Na travnaté kolonádě barev
Si odtrneme pár květů
Na zaplašení potemnělé poezie

Vejdeme do tichosti a bytosti
Jenž přede pavučinu tajemství
S obrazy co dláždí oceán vlnobití

V záplavě nostalgie
Vnímám počet nadechnutí
Co hřmělo přívalem slz

Na střechách obchodních center,
Kde právě skládá nezletilý bezdomovec
Hněv,dotěrnou infekci bytí

V záplavě lidí
Na břehu,zmíněné poezie oceánů
A pořád naslouchám
Vystřelené recenzi s návykovou rakovinou
Mluvící všemi jazyky.......... martin Cina 1.1.2009

ZROZENí RáNA

Karavana národností kráčí
Na plesnivé učebnici psané
Na tabuli nebes
Kde si vynucuje pozornost předpisů
Na značkách pro odbavení zavazadel

A o ulici dál prezident klamu
Vyklízí matčinu truhlici
Aby obdaroval náhodné chodce
Co proudí pod okny
A všude v rybníku Svět

Ve kterém natočili propagaci bytí
Teď právě pluje internetovou mokřinou
Oplocenou paprskem sluncovou clonou
A středověkou arénou
Přecpanou masou na rohu ulice

Ve tvém městě
Ve tvém obyváku

V máji,kdy vytryskne svítání
V objetí s tvorstvem kolem nás................ Martin Cina 1.1.2009

SEšLI SE
Sešli se za pomocí
Válečné tyranie před
Kameny které se tváří důstojně
Na postavci který taje
Pod tíhou skurvenosti která
Filmuje každý nádech
tvojí existence.

A přeci vlaky pořád kvílí
Do schodů a zpět.
Na podstavci válečné existence
Co tiká BUM_BUM Martin Cina 2009

NA HRANICI HALUCINACE
Na hranici halucinace
Rozkládám na zdi pokoje
Obličeje předků co napsali
Jak porozumět hlubinám existence.

Kradený krámy rozdám závislým
Na formách strachu z vědomí,
Že den pluje prostorem
aby byl
Lapen do spáru noci,
V jeskyni kde postava medituje
V ruce jen tikot
Plachý výraz je patrný
i v jeho ložnici,
kam ulehá proměna a moje
probuzení. Martin Cina 2009