Přivírám oči

Snad konečně najdu pravdu
ve zamlženém světle hvězd
smějících se lidské naivitě.

Tolik promarněných let
jsem se slepě nechal vést
očima plnýma zaschlých slz.

Konečně vidím svět okolo,
rozhrnul jsem těžkou oponu
z železa a růžových květů.

Vidím.
Vidím pravdu.
Smutnou pravdu.

Dítě si hraje v parku mezi stromy.
Hraje si a radost září z něj.
Však já vidím,jak ho rakovina zlomí...
Ať cítí štěstí,když čeká ho beznaděj.