Anotace: Šel jsem ztichlou vánoční krajinou a uslyšel jsem tichoučké zacinkání a znovu a zas... A tak vznikla tahle básnička. Pak jsem zjistil, že to byla rozepnutá přezka u fotoaparátu. Ach jo.
Díky, ale s tím optimismem to zas nepřehánějte, je to jedna ze dvou nebo tří mých básniček, které vyznívají celkem pozitivně. Ale jestli někomu pomohla nebo alespoň udělala radost, tak fajn.
10.10.2005 13:38:00 | JardaCH
Moc pěkná básnička, taky si myslím, že vždycky je proč jít dál a nebalit nic předem...
10.10.2005 12:13:00 | Petrusha
Hvězdy za naše prohry nemohou! Sami si své životy packáme... Hele někdo přede mnou ti dal nulu, nevím, co tím chce dosáhnout... Píšeš krásně, asi závidí!
10.10.2005 09:29:00 | Krtica