Hvězda

Hvězda spadla z oblohy.
Zůstala v mé dlani.
Rozzářila se.
Svou září mě oslepila.

Záře silná!
Z noci se stává den.
Pak jako by ztratila svou sílu.
Mizí den,padám hluboko do noci

Tisknu jí v ruce,
tiše šeptám svoje přání.
Nepohasínej!
Hvězdo musíš přece zářit!

Napřahuji ruce k obloze!
Zvedám ji!
Pouštím ji!

Čekám se zatajeným dechem.
Hvězda opět letí!

Usadila se tam na obloze.
Splnila mi mé přání.
Z noci je zase den,ale v noci
září jako plamen pravý.
Zamilovaným cestu ukazuje.