zapomenuá

Anděl volá tvoje jméno.
nic neslyším
Zoufalost mé mysli
je mi nepříjemná.

Rozprostírám svou negativitu
do všech rovin bytí.
Lidé okolo mě smutní,
můžu se jen cynicky zasmát.

Jsou to hnusní parchanti.
Lidská rasa hnije v ráji.
Až se rozpadne poslední kost,
má spokojenost
bude dokonalá.

Nenávist je velká.
Roste s každým smutkem.
Dokážu skopat nevinné zvíře,
zabít narozené dítě.

Každá minuta mého života je horší.
lidé se mě bojí,
matka už nenaléhá.
všichni utíkají.

Posraný život,
radši chcípnout.
láska není,
bůh je mrtvý.

je nic.
hnus ze života.