Tak jde čas

Když bývali jsme malincí,
ještě ve školce,
daváli jsme si pusinky,
někam na líce.

Kolem čtrnáctého roku,
někdo dřív a někdo dýl,
ochutnávali jsme pravého polibku,
vše je jednou poprvý.

Od patnácti,výš a výš
zasteskli jsme po té slasti,
jsou i ovšem vyjímky
a nejenom v naší vlasti.

Po dvatcítce rozvíjí se
každému noční život,
který ukáže muži-ženě,
kdo bude hlavní pilot.

Čtyřicítka-zralé ženy,
hledají si mladší druhy.
Oni chtiví dobrodružství,
ony plny touhy-něhy.

V šedesátce dědou,babi,
nic už není pro ně,
proč si s námi lámou hlavy,
sex neříká jim:PANE!

Osmdesát-to jsou léta,
žijem spolu poklidně,
po něze je dávno veta,
všechno je o rozvaze.