231
231
Anotace: Věnováno všem, kteří podlehli zákonu č.231 (o politických vězních) a teké těm jenž se podařilo ho překonat.
nesmíš spát
nesmíš sedět
smíš jen stát
smíš mít strach
strach z gumových obušků,
které dopadají na místo tvých ledvin
strach z očí vyšetřovatele
jenž tě skrze lidovou demokracii
může a chce ubít k smrti
strach z té zelené lodičky
jež pluje mezi celami
a ty víš, že si jde zase pro tebe
usvědčen z podvracení republiky
té, za kterou jsi bojoval
tenhle zákon ti změnil život
ze sportovce mrzákem
a to všechno jen proto,
že jsi miloval tuhle zem
a chtěl pro ni to nejlepší
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
Tisk
Závažné téma, které snad nenechá nikoho v klidu. Moc se mi líbí začátek básně a metafora s "plující lodičkou" - naprosto skvělé!
28.06.2009 20:13:00 | Kamil Princ
ač jsem tohle v plné míře nezažila, oceňuji závažnost textu, který je k zamyšlení..
01.03.2009 20:02:00 | kikis
...ST i za mého tátu,"užil" a přežil deset let této zábavy mocných...měl radost z pádu režimu,nakonec se stal alespoň čestným občanem Ostravy...já jeho syn jsem byl přidělen k dělnické profesi...zajímavost,ještě v mých 40 se snažili ať nedostuduju,díky odvážným už se jim to nepovedlo,pro mne,ale pozdě (dík za téma)
01.03.2009 17:18:00 | WAYWARD
Ano, tak to bylo, je a bude. Svině nezmizely. Jen se převlíkly.
01.03.2009 16:07:00 | Mario de Janiero