Abstraktní malíř

Když nocí se vše utíší
a ocitám se sám,
nastolím temné zátiší,
které v sobě nosívám

Představivost jako plátno,
myšlenky jsou štětcem,
hřích se mění na posvátno
a já se stávám světcem

Bezbřehé tahy různých barev,
motýlích křídel co vylíhnou se z larev,
abstraktních věcí,
hmatných iluzí,
bezzámkových klecí,
neživých haluzí

Přec malířem být nemusím,
však vidím to tak jasně,
když jeho práci okusím,
je mi příjemně a krásně